Ověřitelnost je nejdůležitější výhodou kryptoměn. Bitcoin a Ethereum nám poskytly ověřitelné peníze a finance. Další krok související s ověřitelností se liší od 2 předchozích kroků. Problém s inovacemi Bitcoinu a Etherea je v tom, že oba tyto typy ověřitelnosti existují v krypto prostředí, přesněji v prostředí on-chain. Poté, co lidé skutečně prozkoumali sílu ověřitelnosti v řetězci, nastala doba, kdy se lidé snažili vybudovat vše v řetězci. Hry, messengery, utility, hudba, zprávy, všechny typy klasických aplikací byly uvedeny (nebo téměř dány) do řetězce. Během této mánie si jen málo lidí řeklo: "Proč to musí být na blockchainu?". Mnoho lidí z TradFi a IT sektoru začalo budovat stejné věci, které budovali ve svých odvětvích, ale na blockchainu. Většina z nich nevyšla, přesněji řečeno, téměř žádný z nich nevyšel. Z této otázky se stal mem. Hlavní odpověď na tuto otázku zněla: "nemusí to být na blockchainu". Věřím, že jak otázka, tak odpověď byly špatné. 1. První důvod: lidé nerozuměli základní hodnotové nabídce kryptoměn. Základní myšlenkou bylo prostě něco dát do chainu, nepřemýšlet o výhodách, které nasazení v řetězci přináší. Proto je v té době základní hodnotou, že něco v řetězci je již lepší než něco, co v řetězci není, a to pouze proto, že je to postaveno na decentralizované infrastruktuře. • Hlavní výhoda je jasná – aplikace využívá decentralizovanou architekturu. • Základní nevýhody jsou také jasné – drahé a pomalé výpočty ve srovnání s centralizovanou architekturou. Tak to je vše, že? Ne. Hlavní hodnotou, kterou aplikace získávají z toho, že jsou na blockchainu, není samotná decentralizovaná infrastruktura, ale ověřitelnost, kterou tato decentralizovaná infrastruktura přináší. Budování celé aplikační logiky v řetězci je bolestivé a iracionální, a to z několika důvodů: • Jste omezeni na konkrétní software, který funguje pouze v rámci určitého VM (virtuálního počítače) ...