Jako mladí muži jsme s přáteli sedávali hodiny u Steak n Shake, pili kávu, kouřili cigarety a hádali se o filozofii. Občas se k nám přidali relativní cizí lidé — přítelkyně, známí — a velmi často si to neužili. "Zdá se, že se pořád jen hádáte," říkali mi později. "Proč bys chtěla trávit čas s takovými kluky?" Co neviděli, bylo, že jsme se bavili. Líbilo se nám to. Teď se všichni věnují politice a pravda je, že většina z nich ji vlastně nemá ráda. Reagují na příběhy emocionálně, protože z toho zážitku intelektuálně nic nezískávají. Je to naprostá katastrofa pro všechny, včetně nich samotných. Většina lidí by byla mnohem šťastnější, kdyby se prostě odpojila.