Podle nositele Nobelovy ceny za psychologii Daniela Kahnemana, který napsal knihu "Myšlení, rychlé a pomalé", důvěra ve vlastní přesvědčení často není měřítkem kvality podkladových důkazů. Místo toho je někdy založena na soudržnosti příběhu, který mysl konstruuje. "Věříme, že rozumíme minulosti, což znamená, že budoucnost by měla být také poznatelná," napsal. "Ale ve skutečnosti rozumíme minulosti méně, než si myslíme."