Naučit se být sám je cenná schopnost! Když jsme mladí, umíme také svěřovat tajemství, touhu a kňučení lidem kolem nás, ale jak čas plyne, zjišťujeme, že bez ohledu na to, kolik máme přátel, každý je předurčen kráčet osamělou cestou, protože dokud vyrosteme, zjistíte, že každý začíná mít svůj vlastní půvab a únavu, myšlenky a názory, každý má své vlastní ticho a výzbroj, vysoké a slabé, nikdo se nemůže úplně chytit, mnohokrát je to vaše úzkost, ostatní nemohou vyřešit vaše štěstí a ostatní to nemohou pochopit. Buďte tedy připraveni jít kdykoli sami ve větru a dešti, bez ohledu na to, jak blízko ten člověk je, můžete se spolehnout pouze na sebe, ne na podporu. Lidé žijí své životy sami, trpí poskvrněním, nesou hříchy, pijí hořké víno a hledají východisko. Když jsou velké vlny monstrózní, kéž vy i já jsme schopni zmírnit hranu, která je dostatečná k rozštěpení chaosu a osvětlení cesty vpřed v této osamělé chůzi a závazku!