Zde je něco, na co jsem změnil názor: Dividendové preference pro finanční plánování. pokud se snažíme generovat příjem na důchod... Případ #1 pokud ceny akcií = NPV všech budoucích peněžních toků, měli bychom být lhostejní mezi obdržením dividend nebo prodejem akcií. Případ #2 pokud ceny akcií ≠ NPV všech budoucích peněžních toků, ale nevíme, zda jsou akcie nadhodnocené/podhodnocené, pak bychom měli preferovat méně volatilní metodu (např. pokud jsou fundamenty méně volatilní než ceny, vezměte si dividendy). Případ #3 pokud ceny akcií ≠ NPV všech budoucích peněžních toků a víme, zda jsou akcie nadhodnocené/podhodnocené, pak bychom měli vybírat dividendy, když jsou podhodnocené, a prodávat akcie, když jsou nadhodnocené. Myslím, že svět se v zásadě přiklání k případu #2. Z toho vyplývá intuitivní preference akcií vyplácejících dividendy. (Ignoruji zde daně. Také by se dalo namítnout, že široká preference akcií vyplácejících dividendy je činí nadhodnocenými, což neguje celé cvičení... ale myslím, že na ocasech stále záleží s relativní volatilitou ceny vs. fundamentů.)